Upgrade redakčních systémů - ano či ne? | Redakční systémy zdarma

S novými verzemi redakčních systémů je to poslední dobou podobné jako s novými verzemi prohlížečů. Vychází co 14 dní a nám samotné upgrady zaberou více času než samotné psaní článků a přidávání obsahu. Samotný upgrade přitom není vůbec jednoduchá věc. Doporučuje se udělat záloha jak FTP, tak databáze, následně přepsat soubory na FTP a modlit se aby stránky fungovali. Je tedy nutné stránky updatovat? Jak zajistit aby se nám nepřepsali upravené zdrojové soubory? To si povíme v dnešním článku.

Většina redakčních systémů nabízí možnost pohodlného upgradu systému jako například nový Drupal. Joomla, nebo Prestashop už tak pohodlné aktualizace nemají je nutné soubory přepisovat ručně na FTP.  Raději ani nemluvíme o změnách v majoritních verzích (1.5 -> 1.6), u kterého nám nezbývá nic jiného než kompletně vyměnit celý obsah webu a dokonce napsat novou šablonu. Opravdu je tedy nutné upgradovat při každé nové verzi?

Samozřejmě, že není nutné každý den hlídat oficiální stránky systému a vyhlížet novou verzi, aby jsme si ji ještě ten den mohli stáhnout a aktualizovat náš web. Někdy je to žádoucí, když se objeví chyba, která nám překáží při práci se systémem a v příštím vydání má být odstraněna. Mimo to je určitě dobré aktualizovat alespoň bezpečnostní vydání, které vycházejí proto, aby odstranily některou z děr v systému, kterou by mohl útočník využít k sabotování našich stránek. Volně dostupné redakční systémy jsou v tomto ohledu bohužel hodně citlivé, jelikož jsou volně dostupné její zdrojové kódy, může si je útočník dobře nastudovat a objevit nějakou tu skulinku. 

Pro méně časté neaktualizování hovoří i obvyklý stav, kdy si uživatel upraví některý soubor z jádra systému, a následnou úpravou by se mu přepsal do původní podoby. Pokud takových souborů upravíme 10-20, budeme si těžko po měsíci pamatovat které soubory to byly a navíc se určitě nikomu nechce procházet zdrojové kódy všech těchto souborů, aby jsme doplnili nový kód. 

Tuto situaci řeší správně napsané šablony a úpravy souborů jader jednotlivých systémů. Vždy je nutné situaci řešit tak, aby jsme nepřepisovali soubor, který může být v budoucnu aktualizovaný, ale vytvořili jeho kopii, která soubor pouze rozšiřuje, nebo naši kopii nahradí sám program (nový soubor překryje ten původní). 

Pro ukázku uvedu pár příkladů.

Nová verze Prestashopu přichází se složkou override přímo v kořenovém adresáři. Zde můžeme nahrazovat (odvozovat) naše nové třídy a kontrolery od těch z jádra Prestashopu a nemusíme mít při upgradu strach z přepsání našich souborů. Dobrým příkladem může být úprava třídy PDF, pokud chceme změnit vzhled faktury. 

Dalším příkladem je přepisování souborů šablon v Joomle. Místo toho aby jsme přepisovali přímo soubory v komponentě com_content je možné vytvořit v naší šabloně složku html a do té vepsat nové soubory šablon. Tyto soubory následně nahradí ty původní, pokud je ona šablona aktivní. 

U Wordpressu můžeme snadno rozšiřovat stávající šablony pomocí "child templates", tedy v překladu něco jako dceřiné šablony. Kdy z původní šablony můžeme převzít některé funkce a některé si dopsat sami. 

Když to shrneme, každá úprava jakéhokoliv systému se dá napsat tak, aby jsme si ji při následném upgradu nepřepsali. Aktualizace ale není nutné instalovat při každé menší změně. Ve finále totiž vždy systém dojde do stádia, kdy původní verze není kompatibilní s tou předchozí. Vývoj té předchozí je za čas ukončen, a tak se vlastně všech aktualizací zbavíme. Minimálně do té doby, než si navrhneme novou šablonu na nové verzi našeho oblíbeného redakčního systému.